Zánět pohrudnice
Příčiny zánětu pohrudnice jsou velice různé. Uvádí se, že zánět pohrudnice vzniká následkem nachlazení a proto se myslí, že jest vzbuzen asi touže škodlivinou jako jest tomu u kloubního revmatismu.
Tento zánět vzniká druhotně při nákaze na př. při chřipce, tuberkulose, spalničkách, spále, při zánětech plic. Jako příčina uvádí se i úraz, postihnuvší hrudník. Jedná-li se o tak zvaný suchý zánět pohrudnice, jsou plochy pokryty vrstvou vláknin krevních, fibrinem.
V jiných případech nevylučuje se tato pevná součást krve, nýbrž vylučuje se z krve tekutina, serum. Tato hromadí se v doleních částech hrudníku, oddaluje oba listy pohrudnice, stlačuje tkáň plicní. V některých případech nastává zhnisání této tekutiny.
Příznaky a průběh: Někdy objeví se zánět pohrudnice bez dokazatelné příčiny, bez předcházejícího jakéhokoliv onemocnění, často však přidruží se tento zánět k některé nakažlivé chorobě, nemocný pocítí bodavou bolest v boku, trpí krátkým. a zrychleným dechem, pociťuje dráždění ke kašli, avšak kašel vzbuzuje bolesti a proto nemocný vykonává při kašli jen nepatrné pohyby hrudníkem.
Postižená strana hrudníku nevykonává následkem šetření tak rozsáhlých pohybů jako strana zdravá, zůstává tudíž postižená strana v dýchání za stranou zdravou. Choroba tato jest provázena horečkou.
Když se nahromadilo značné množství výpotku v jedné polovici dutiny hrudní, může dojíti k vytlačení okolních orgánů do dutiny zdravé.
Srdce tudíž může býti vtlačeno hlouběji do levé polovice hrudi při hromadění výpotků v pravo; nebo hromadí-li se výpotek v levé polovici hrudní, tlačí se srdce směrem na pravo. Ježto se v těchto případech zpravidla jedná o značné hromadění tekutiny, trpí nemocný těžkým dechem.
K rozpoznání nemoci přispívá jednak náhlý vznik, bodavá bolest a nález poklepový a poslechový. Jedná-li se o nahromadění tekutiny, jest nutno, aby lékař se přesvědčil, jakého charakteru je výpotek.
Nabodává tudíž v místech, kde je výpotek nahromaděn, tenkou jehlou a nassává tekutinu do injekční stříkačky, tekutinu pak zkoumá drobnohledně. Samo sebou se rozumí, že toto nabodávání musí se díti úplně čistě.
Tekutina, nahromadivší se v dutině pohrudniční, může se opět vstřebati a úplně zmizeti. V jiných případech však, kde se nevstřebává, což lékař snadno zjistí, jest nutno tekutinu vypustiti.
Tekutiny může se nahromaditi v dutině pohrudniční i několik litrů, takže dutina jest úplně vypiněna tekutinou, plíce jest stlačena k přepážce mezihrudní, jest úplně bezvzdušná. I laik může poznati, že se tekutina vstřebává a to měřením moče.
Množství moče, které zpravidla při vzrůstu výpotku jest nepatrné, počne se ihned zvětšovati, když nastává vstřebávání tekutiny. Takový nemocný může vymočiti 3-5 1 moče za den.
Tekutina tato nemusí se snad odstraňovati pouze močí; může se resorbovati, -vylučovati do střev a odstraňovati se stolicí. V takovém případě zjistíme, že nemocní trpí častými, vodnatými průjmy.
Předpověď: Často nastává úplné vstřebávání a vyhojení. U zánětu, kde došlo ke zhnisání výpotku (empyem), neobejdeme se bez operace. Jedná-li se o veliké výpotky, může nastati zaškrcením nebo ohnutím velkých cév slabost srdeční, která může býti i příčinou smrti.
Když se výpotek nedostatečně vstřebal, srůstají oba listy pohrudnice a tvoří pak, abych tak řekl, krunýř nad plící. Tyto srůsty během času se smršťují, následkem tohoto smrštění vzbuzují vtahování, deformování stěny hrudní.
V takové plíci se usídlí různé choroboplodné zárodky a jsou příčinou nemoci druhotné.
Léčení: Při zánětu pohrudnice doporučuje se v každém případě klid a pobyt nemocného na lůžku. Kolem hrudníku přikládáme Priessnitzovy teplé, vlhké obklady, na místa, kde nemocný pociťuje bodavou bolest, přikládáme křenovou placku nebo hořčičný papír.
Když se dostavuje značné dráždění ke kašli, neobejdeme se bez narkotik, které předepíše lékař. Při výpotcích tekutých možno, je-li výpotek čistý, vssáti něco výpotku do stříkačky a vstříknouti tuto tekutinu pod kůži nemocnému.
Je-li výpotek značný a nenastává-li resorbce, doporučuje se vypuštění tekutiny.
Hromadění se tekutiny v dutině hrudní nemusí býti snad způsobeno pouze zánětem. Tato tekutina může se hromaditi a prosakovati z cev, když nastává městnání krve, jako je tomu při nedostatečnosti srdeční.
Tekutina tato hromadí se v obou dutinách pohrudničních, nedospívá nikdy takového množství jako jest tomu při zánětu pohrudnice a rovněž příznaky nejsou nikterak bouřlivé a to z toho důvodu, že se dutiny hrudní naplňují tekutinou pomalu a tato tekutina plíci nepatrně stlačuje.
Léčení zde je závislé na srdci, neboť srdce jest právě příčinou tohoto nahromadění tekutiny (viz choroby srdeční). V některých případech nahromadí se v dutině pohrudniční krev.
Bývá to následkem vnitřního krvácení, následkem úrazu, při nádorech pohrudnice nebo plic, následkem puklé výdutě srdečnice. Příznaky jsou náhlé zblednutí, příznaky, plynoucí z- poklesnutí akce srdeční, zkrátka příznaky jako při každém vnitřním krvácení.
Léčení: Naprostý klid, vak s ledem, kašel musí povolaný lékař tišiti nějakým narkotickým prostředkem, krvácení zamezuje injekcí ergotinu anebo sterilní želatiny.