Tálovitý a páchnoucí katar průdušek
Tento katar vzniká zpravidla z prudkého nebo vleklého kataru průduškového, když v hlenu v průduškách usídlí se bacily, podmiňující hnití.
Zpravidla jedná se v těchto případech o úporný kašel, zejména v ranních hodinách; nemocní vykašlávají mnohdy ohromné spousty šedožlutých chrchlů. Chrchle tyto ohavně páchnou, tak že celý pokoj po případě byt, v němž nemocný prodlévá, jest naplněn smrdutým zápachem.
Vykašlává-li nemocný do hlubší skleněné nádoby a necháme-li tyto vykašlané chrchle státi nějakou dobu v této nádobě, vidíme, že se rozdělí ve tři vrstvy.
Horní vrstva jest složena z hlenu, z pěny; uprostřed jest vrstva žlutavá, žlutozelená, lehce zkalená; na spodině nádoby jest čistý hnis, bakterie a rozpadlé hnisavé buňky a buňky vystýlající cesty dýchací.
V chrchlích najdeme zrnéčka velikosti prosa, šedobělavá a dosti tuhá, která při rozmáčknutí ohavně páchnou. Jsou to zátky, složené ze zaschlých buněk hnisavých z odloupané výstelky sliznice průdušek, bakterií a krystalků mastných kyselin.
Tyto zátky vytvářejí se v rozšířených vývodech žlaz. (Při nemocech mandlí vytvoří se podobné zátky, které se rovněž dostávají do chrchlů.) Tato choroba bývá provázena mírnou horečkou. Zpravidla nemocný trpí nechutenstvím, někdy i zvracením.
Tyto zažívací obtíže podmiňuje pravděpodobně onen ohavný zápach, vycházející z chrchlů. Nemocní stěžují si na těžší dech, na tlak i bolesti na prsou nebo v zádech.
Tato choroba zhusta se náhle zhorší, horečka rychle vystoupí za třesavky; nemocný jest nucen ulehnouti a povolaný lékař zjistí hlízu plicní anebo snět plicní. Předpověď této choroby jest vždycky vážná.
Léčení: Vdechování par oleje terpentinového, pobyt ve zdravém vzduchu, klid nemocného. Co se týče vnitřního léčení, jest nutno vždycky požádati lékaře o radu.