Poruchy oběhu krevního v plicích

Poruchy oběhu krevního v plicích

Překrvení plic, záhať plic, zbubření plic (oedem), snět plicní (gangraena)

Městnání krve v oběhu plicním vyskýtá se zejména druhotně při srdečních vadách; zhusta se vyskytuje u nemocných sesláblých, kteří dlouho leží. Tyto části plic bývají prosáklé krví žilní, sklípky bývají někdy vyplňěny řídkou tekutinou, zbarvenou krví.
Počátek se prozrazuje těžkým dechem, který jest provázen chrčením, vykašláváním řídkého, zpěněného a krvavého chrchle. Při vyšetřování drobnohledem najdeme četné buňky, napiněné hrudkami zlatož1utého aneb hnědého barviva krevního.

Záhať plic (embolie,infarkt). Větve tepen plicních bývají zhusta ucpány vmetkem, který pochodí ze srdce (záněty nitroblány srdeční) nebo ze sraženiny krevní, jež se vytvořila v žilách., v pánví nebo na dolních končetinách.
Takovéto místo, postižené záhatí, bývá různě veliké; bývá tvaru klínovitého, kuželovitého. Záhať, která postihne některou větší větev plicní tepny, může býti provázena okamžitou smrtí.

Příznaky takovéto záhatě jsou: náhlý vznik, náhlá dušnost, kašel provázený vykašláváním krvavých chrchlů, bodavá bolest v místech, kde záhat’ vznikla.

Zbubření plic (oedem). Může vzniknouti v obou plicích anebo v části plic následkem stavění se krve. Plicní sklípky jsou naplněny řídkou, zpěněnou tekutinou, růžově zbarvenou. Příznaky zbubření plic jsou dosti typické.
Chrčivé dýchání, hojné vykašlávání výše jmenované tekutiny, těžký dech. Vyskytne-li se takovéto zbubření plic při zánětu plicním, při deliriích, bývá to známkou nepříznivou počínající agonie.
V případech těchto jest nutno vzpružiti organismus kafrovou injekcí, injekcí digalenu, pitím silné černé kávy; na prsa přikládáme hořčičné těsto; osvědčuje se pouštění krve.

Sněť plicní (gangraena). Sněť plicní vzniká tálovitým rozpadem záhatí postiženého místa, vdechnutím cizích těles, která nesou na svém povrchu mikroby, hnití působící, při rakovině, při provalení se hlízy z okolních orgánů a konečně usídlením se hnití působících mikrobů v zaníceném ložisku.
Vyskýtá se často u lidí starých, sesláblých, u pijáku. Postižené místo rychle se rozpadá, průdušky bývají proděravěny, nemocní vykašlávají ohavně páchnoucí, břečkovitou hmotu, špinavě hnědě zbarvenou. Chrchle nahromaděné v nádobě jeví tři vrstvy právě tak, jak jest tomu u rozšíření průdušek.
Horečky nebývá. Léčení:  Inhalace různých éterických olejů; v novější době byl navržen chirurgický zákrok.

Leave a Reply