Dýchavice čili asthma
Podotýkám předem, že často se zaměňuje asthma s rozedmou plic. Mezi oběma chorobami jest ohromný rozdíl. Asthma jest choroba, která neohrožuje života, kdežto rozedma plic jest spojena s nebezpečím života. Příčiny asthmatu nejsou s určitostí dokázány.
V mnohých případech jedná se o onemocnění dutiny nosní; bývají to zduřelé lastury, zduřená sliznice jejich, polypy nosní, které jsou často provázeny asthmatickými záchvaty. Asthma po odstranění nosní choroby nadobro zmizí.
V jiných případech však jakýkoli zákrok v dutině nosní nepřináší nemocným úlevy. Pravděpodobně jedná se při asthmatu o křeč svalstva průdušek, křeč bránice po podráždění hybného nervstva.
Příznaky: Člověk cítí se do posledního okamžiku úplně zdráv, počne intensivněji dýchati, pociťuje rýmu. Po těchto předzvěstných příznacích nastane zpravidla v noci asthmatický záchvat; nemocný pocítí tlak a sevření prsou, namáhavě dýchá.
Výraz obličeje jest úzkostlivý, bledý, někdy lehce promodralý. Vdech i výdech je namáhavý a děje se za účasti výpomocného svalstva dýchacího; výdech zpravidla bývá delší nežli vdech. Šelesty dýchací jsou provázeny na dálku slyšitelným pískáním a chrčením.
Vdech děje se převážně hrudníkem. Svalstvo krční bývá napjato, rovněž svalstvo břišní se napíná. Dýchání co do počtu i puls jsou zrychleny.
Když stav tento trval několik hodin ano i několik dní, mnohdy bez kašle a chrchlů, nastupuje kašel, provázený nepatrným vykašláváním vazkého hlenovitého chrchle a záchvat se končí.
V chrchlích najdeme zvláštní krystaly tak zv. Charcot-Leydenovy a bílé četné krvinky, jejichž tělo jest vyplněno zrnéčky, kyselými barvivy anilinovými intensivně se barvícími. Často najdeme již pouhým okem zvláštní spirálovité útvary.
Přiložíme-li ucho na hrudník a posloucháme při záchvatu, slyšíme podobné pískání a vrzání, které jsme slyšeli již na dálku. Tyto vedlejší šelesty zakrývají často pravidelný šelest dýchací. Hranice plic sníží se o 1-2 mezižebří, čili nastává hluboký stav bránice.
Z tohoto snížení hranice jest vidno, že se plíce rozšířily a zaujímají větší prostor v dutině hrudní; po záchvatu však toto rozšíření mizí. Když se záchvaty častěji opakovaly, může se v postižené plíci vytvořiti vleklá rozedma plic.
Záchvaty opakují se v různých, často i několik let trvajících pausách. Záchvat postihuje nemocného často, když dlí na určitém místě, v určité krajině; jakmile tuto krajinu opustí, nebývá sužován záchvaty.
Co se týče rozpoznání, přichází v úvahu tak tzv. srdeční asthma; avšak u tohoto zjistíme změny na srdci, kdežto u pravého asthmatu prúduškového nález srdeční jest úplně normální.
Předpověď. Záchvat sám není provázen snad nebezpečím života, vyléčení této choroby jest však nejisté.

Léčení.  U slabších mladších lidí doporučuje se pohyb na čistém vzduchu horském neb přímořském. Doporučuje se inhalace kyslíku. Prováděny i operace. Značně se nemocným uleví v tak zvaných pneumatických komorách. Doporučují se při asthmatu elektrické lázně.
Nemocní uzavrou se do zvláštních skříní a žárovkami osvětluje se povrch jejich těla. Nemocný nemá spáti pod peřinou, lépe jest, když spí pod přikrývkou, protože povlakem každé peřiny prochází prach z peří a tento prach značně dráždí průdušky, takže zpravidla se dostaví záchvat, když nemocný ulehne do peřin.
Při záchvatu jest nutno, aby nemocný ležel více šikmo, pololeže, polosedě. Této posice docílíme tím, že podložíme pod záda několik podušek (ovšem bez peří) nebo jsou k tomu účelu sestrojena zvláštní podpěradla.
Na hruď a na lýtka možno přikládati hořčičné těsto, ruce ponořiti do horké vody. Záchvat se dá zkrátiti nakuřováním a vdechováním kouře z různých zvláštních prášků nebo cigaret.